Modrý koutek na Blog.cz

Na advetním věnci postupně přibývaly zapálené svíčky s každou nedělí, interiér byl provoněn vůní jehličí ... jinými slovy veškeré ukazatele směřovaly k naladění člověka na vánoční svátky.

Pro nasátí té správné atmosféry zafungoval i Vánoční koncert ČVUT v Betlémské kapli, kde jsme byli s Radimem. O přestávce jsme se v podzemi kochali betlémy z všelijakých materiálů, předsálí provonělo svařeným vínem a na závěr koncertu povstali všichni v kapli, aby společně se sborem zapěli "Narodil se Kristus pán..."

Stihla jsem si také projít  zasněžené vánoční trhy v Seiffenu, Marienbergu i na Staroměstském náměstí. Světla svíček, pražené mandle, koledy dětského sboru a vánoční strom republiky ... nic mě nenechalo na pohybách, že Štědrý den se skutečně blíží.

a pak přišel osudný večer, středa 22. prosince. Vystoupim pred devátou večerní na Andělu, kde předešlý den o tři hodiny dříve zněly kolegy, stánkaři prodávali vánoční zboží. Jenže teď na velkém pódiu byla tma, jelikož technicke služby v Praze asi neznaji proti sněhu nic jiného než sůl, tak na zemi byla pouze šedá nevábná břečka. Špičkou boty jsem odkopla nekolik plastových kelímků a papírových tácků, které se nevešly do odpadových košů. Stánky byly zavřené, pod stříškou jedno z nich akorát zapáchal bezdomovec usrkávající levné krabicové víno. Ano, ta atmosféra adventního času ze mě začla vyprchávat hodně rychle. Posledním hřebíčkem do pomyslné rakve mého vánočního naladění byl potůček krve vedoucí od jediného otevřeného stánku - kaprovrazi...